Přístupnost.cz > Jak tvořit přístupný web > Pravidla přístupnosti > Česká pravidla přístupnosti

Česká pravidla přístupnosti

Česká pravidla přístupnosti zakotvená v novele Zákona č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy, provedenou zákonem č. 81/2006 Sb.

Jedná se o druhou, opravenou verzi, která se od původního přepisu z roku 2004 v několika věcech liší.

Změny v nové verzi pravidel

Ke stažení

Pravidla přístupnosti

Obsah:

Kapitola A: Obsah webových stránek je dostupný a čitelný

1) Každý netextový prvek nesoucí významové sdělení musí mít svou textovou alternativu.

Řada uživatelů nedokáže kvůli svému postižení nebo vybavení vnímat obrázky nebo jiná multimédia. Proto všechny obrázky, které mají informační význam, musí mít ve značce <img> uvedený atribut alt, který obsahuje textové vyjádření významového sdělení obrázku. Atribut alt rovněž obsahují i části obrázkové mapy (prvek <area>) a odesílací obrázkové tlačítko formuláře (prvek <input type="image">).

Pokud obrázek žádnou významovou informaci nenese a je použit pouze jako dekorace, atribut alt má vždy prázdnou hodnotu.

Je-li obrázek použit kvůli odlišení, zda se stránkou pracuje skutečný člověk nebo počítač (tzv. CAPTCHA), jsou uživateli k dispozici i doplňkové metody, které umožňují toto odlišení provést (např. zvukový výstup atp.).

Toto pravidlo je povinné.

2. Multimediální prvky nesoucí významové sdělení musí být doplněny textovými titulky, jestliže nejsou jen alternativou k existujícímu textovému obsahu.

Pokud tvůrce/správce webových stránek poskytuje informace pomocí multimediálního prvku (videozáznam, audiozáznam atp.) a tyto informace nejsou jen doplňkovou alternativou k již existujícímu textovému obsahu, musí být uživatelům k dispozici textové titulky nebo jiný textový zápis.

Tato textová alternativa dostatečně umožňuje seznámit se s podstatou prezentovaných informací i uživatelům, kteří kvůli svému postižení nebo vybavení nemohou vnímat informace prezentované pomocí multimédií.

Toto pravidlo je povinné.

3. Pokud to charakter webových stránek nevylučuje, informace sdělované prostřednictvím skriptů, objektů, appletů, kaskádových stylů, cookies a jiných doplňků na straně uživatele, musí být dostupné i bez kteréhokoli z těchto doplňků a stránky musí být standardně ovladatelné. V opačném případě sdělí orgán veřejné správy tyto informace jiným způsobem.

Tvůrce/správce webových stránek musí počítat s tím, že uživatelé v důsledku svého postižení nebo vybavení nebudou moci používat některé doplňky ve svém prohlížeči. Webová stránka tedy musí obsahovat všechny podstatné informace, i když uživatel aktuálně nemůže používat JavaScript, Flash, applety, kaskádové styly (CSS), cookies či jiné doplňky internetového prohlížeče nebo operačního systému.

Webové stránky musí být rovněž bez těchto doplňků standardně ovladatelné, musí být k dispozici každá webová stránka a každý odkaz musí být funkční.

Některé existující webové stránky mohly být vytvořeny s využitím zmíněných skriptů, objektů, atd. a úprava těchto stránek, aby v nich již skripty apod. nebyly, není technicky možná (např. implementace elektronického podpisu či šifrování), nebo by znamenala prakticky vytvoření úplně nových stránek. Z toho důvodu je ponechána podmínka, určená zejména pro ty, kdo již mají webové stránky, ve kterých jsou skripty apod. obsaženy. Pokud taková situace nastane, je nutné stanovit, jakým jiným způsobem se může hendikepovaný uživatel k informacím dostat, např. na základě e-mailového či telefonického dotazu. V případě vytváření nových webových stránek je pak nutné dbát již ve fázi přípravy na respektování daného pravidla a webovou prezentaci vytvořit tak, aby byla přístupná i bez skriptů, objektů, appletů, kaskádových stylů, cookies a jiných doplňků na straně uživatele.

Toto pravidlo je podmíněně povinné.

4. Informace sdělované vizuální podobou webových stránek, tvary jednotlivých prvků, jejich velikostí, pořadím nebo umístěním musí být dostupné i v případě, že uživatel nemůže tyto aspekty vnímat.

Tvůrce/správce webové stránky nesmí spoléhat na to, že uživatelé uvidí vzhled webové stránky shodně jako on. Řada uživatelů používá taková výstupní zařízení, ve kterých není rozpoznatelné, že některý prvek je větší či menší, vpravo či vlevo, že je tučný, vyjádřený kapitálkami nebo jaký má přesně tvar apod. Není tedy možné vyjadřovat informační sdělení pouze vizuální podobou stránek či jednotlivých prvků.

Vzhledem k tomu, že uživatel může mít ve svém výstupním zařízení úseky webové stránky uspořádané v odlišném pořadí, může ji vidět zformátovanou zcela odlišným způsobem nebo dokonce nemusí webovou stránku vidět vůbec (např. používá hlasový výstup), není možné se v textu odkazovat např. na „červeně zobrazený text“, „text v pravém sloupci“, „text na konci webové stránky“ atd.

Pokud tedy mají tyto vizuální aspekty důležitou informační hodnotu, musí být vždy uživatelům k dispozici i jiným způsobem, například pomocí běžného textu nebo sémantickými (významovými) značkami zdrojového kódu.

5. Informace sdělované barvou musí být dostupné i bez barevného rozlišení.

Pokud uživatel nedokáže kvůli svému postižení správně vnímat barvy, musí mu všechny informace prezentované na webové stránce zůstávat stále srozumitelné. Uživatel musí být schopen rozpoznat význam a funkcionalitu jednotlivých obsahových prvků a zejména odlišit odkazy od ostatního textu.

Webová stránka tedy neobsahuje např. odkazy odlišené od okolního textu pouze jinou barvou nebo rozlišení významově různých obsahových částí pouze pomocí použité barvy (tj. např. povinné položky formuláře, jednotlivé části grafů atp.).

Všechny informace na webové stránce musí být rovněž dostupné i při zapnutí jiného barevného schématu operačního systému, než je standardní nastavení.

Toto pravidlo je povinné.

6. Barvy popředí a pozadí textu (nebo textu v obrázku) musí být vůči sobě dostatečně kontrastní, jestliže text nese významové sdělení.

Kombinace barvy popředí textu (nebo textu v obrázku) a barvy či vzorku na pozadí musí tvořit dostatečný vzájemný kontrast, aby barvy vzájemně nesplývaly pro uživatele, kteří mají zhoršený zrak. Dostatečný vzájemný kontrast musí mít barva textu i v případě, že prvek získá focus.

Vzájemný kontrast běžného písma do velikosti 18 bodů nebo tučného písma do velikosti 14 bodů musí dosahovat minimálně hodnoty 5:1. Kontrast běžného písma nad 18 bodů nebo tučného písma nad 14 bodů musí dosahovat minimálně hodnoty 3:1. Posouzení je možné např. v on-line nástroji Luminosity Contrast Ratio Analyser, případně na dalších odkazech z webové stránky o WCAG 2.0 na serveru W3C nebo pomocí aplikace Analyzátor kontrastu barev (odkaz vede na soubor ZIP, 374 kB) z webové stránky pomocných nástrojů.

Pozn.: Pokud je text (nebo text v obrázku) použit pouze jako dekorace a nenese žádný informační význam, nemusí být tato podmínka dodržena.

Toto pravidlo je povinné.

7. Velikost písma musí být možné zvětšit alespoň na 200 % a zmenšit alespoň na 50 % původní hodnoty pomocí standardních funkcí prohlížeče. Při takové změně velikosti nesmí docházet ke ztrátě obsahu nebo funkcionality.

Uživatelé, kteří mají zhoršený zrak, si mohou ve všech běžně používaných internetových prohlížečích pohodlně zvětšit velikost písma pomocí standardní funkcionality prohlížeče. Musí být možné zvětšit písmo minimálně na 200 % a zmenšit na 50 % původní hodnoty. Takové zvětšení/zmenšení písma zároveň nezpůsobuje ztrátu obsahu nebo funkcionality webové stránky a pokud je to možné, nezpůsobuje nutnost použití horizontálního posuvníku.

Předpisy definující velikost písma na www stránce proto neobsahují jednotky, které by toto zvětšení znemožňovaly. Velikost tudíž není definována pomocí jednotek pt, pc, in, cm, mm a px.

Toto pravidlo je povinné.

Kapitola B: Práci s webovou stránkou řídí uživatel

8. Obsah ani kód webové stránky nesmí předpokládat ani vyžadovat konkrétní výstupní či ovládací zařízení.

Každý uživatel má právo používat výstupní a vstupní (ovládací) zařízení podle vlastní volby. Kód ani obsah webové stránky proto nesmí předpokládat (nebo dokonce vyžadovat), že uživatel například má barevný monitor (nebo že vůbec používá monitor), že má aktivní zvukový výstup, že má možnost tisku atd.

Rovněž vstupní (ovládací) zařízení a jejich funkce se mohou mezi uživateli výrazně lišit. Webová stránka proto nemůže předpokládat, že uživatel používá konkrétní zařízení (tj. např. že má klávesnici, myš, že vidí grafický kurzor) nebo že určitá tlačítka klávesnice či myši existují a mají přiřazenu určitou funkci (např. F5 pro obnovení obsahu webové stránky, F1 pro nápovědu, Enter pro odeslání formuláře, Tab pro pohyb mezi odkazy, pravé tlačítko myši pro kontextovou nápovědu). Tato tlačítka mohou mít u některých uživatelů přiřazenu zcela odlišnou funkci, nebo dokonce nemusejí být vůbec k dispozici.

Toto pravidlo je povinné.

9. Obsah ani kód webové stránky nesmí předpokládat ani vyžadovat konkrétní způsob použití ani konkrétní programové vybavení. Pokud je předpokládáno či vyžadováno konkrétní programové vybavení, může to být pouze z důvodu technické nerealizovatelnosti přizpůsobení obsahu a kódu webové stránky všem programovým vybavením.

Každý uživatel má právo používat programové vybavení podle vlastní volby. Kód ani obsah webové stránky proto nesmí předpokládat (nebo dokonce vyžadovat), že uživatel například používá konkrétní operační systém, konkrétní prohlížeč nebo další určité programové vybavení.

V některých případech není technicky možné optimalizovat daný kód pro všechny existující prohlížeče či operační systémy. V takovém případě je nezbytné uvést, jaké programové vybavení je pro prohlížení webové stránky nutné a jakým způsobem lze informaci získat, pokud uživatel dané programové vybavení nevlastní.

Odkaz z webových stránek může směřovat na jiný typ obsahu, než je webová stránka, tj. například na soubory ve formátu PDF, RTF, XLS, které se obvykle zobrazují v jiné aplikaci, než je internetový prohlížeč. Při použití těchto souborů je vhodné dbát o to, aby bylo možné soubor zobrazit i ve volně dostupné aplikaci, případně soubor dát k dispozici ve více formátech.

Toto pravidlo je podmíněně povinné.

10. Načtení nové webové stránky či přesměrování musí být možné jen po aktivaci odkazu nebo po odeslání formuláře.

Obsah webové stránky se nesmí měnit, dokud uživatel neprovede akci, která je k takové změně jasným impulsem (např. kliknutí na odkaz, odeslání formuláře, kliknutí na aktivní prvek nebo volba položky ve formulářovém prvku).

Pouhá změna hodnoty formulářového prvku, aniž by byl formulář odeslán, nebo kliknutí na prvek, který není odkazem, smí ovlivnit jenom stávající obsah webové stránky (např. zobrazení dodatečné části formuláře po výběru položky z nabídky, zobrazení/skrytí podnabídky po kliknutí na položku v menu atd.). Nesmí způsobit načtení nové webové stránky či přesměrování – to je možné jen po aktivaci odkazu nebo po odeslání formuláře.

Obvyklé akce uživatele, které nespočívají v aktivaci nějakého prvku (např. pohyb kurzoru po stránce, označení textu atd.), mohou způsobit pouze takovou dílčí změnu ve webové stránce, která nezpůsobí její přeformátování – např. zobrazení/skrytí nějakého prvku, jehož viditelnost nemá vliv na formátování a pozici okolního obsahu (např. pozicovaný rámeček s detailními informacemi, zobrazení podnabídky atd.).

Toto pravidlo je povinné.

11. Načtení nové webové stránky do nového okna prohlížeče musí být možné jen v odůvodněných případech a uživatel na to musí být předem upozorněn.

Otevření nového okna prohlížeče je možné, jen když uživatel aktivuje odkaz nebo odešle formulář. K otevření nového okna prohlížeče tak nikdy nesmí docházet automaticky, bez této uživatelské akce.

Způsob otevírání nových webových stránek nesmí být v kódu nijak specifikován a je ponechán na volbě uživatele. Pouze v odůvodněných případech (např. je-li třeba ponechat nadále zobrazenu stávající webovou stránku nebo pro zobrazení doplňkových informačních oken a dialogů), mohou být webové stránky otevírány v novém okně. V tom případě na to musí být uživatel jasně a předem upozorněn – např. textem odkazu, upozorněním vedle odkazu nebo v atributu title značky <a>.

Pokud se má během jedné akce otevřít současně více oken, musí být uživatel dostatečně a předem upozorněn i na jejich počet.

Toto pravidlo je povinné.

12. Na webové stránce nesmí docházet rychleji než třikrát za sekundu k výrazným změnám barevnosti, jasu, velikosti nebo umístění prvku.

Tvůrce/správce webové stránky musí zajistit, že žádná animace či dynamicky se měnící prvek na webové stránce se trvale (více než třikrát po sobě) nemění s frekvencí větší než třikrát za sekundu. Jedná se především o blikání (změna viditelnosti prvku, přepínání pozitivního a negativního zobrazení, výrazné změny barevnosti prvku), pulzování (cyklická změna velikosti) a kmitání (opakovaný pohyb sem a tam). Tyto periodické změny prováděné po jistou dobu častěji než třikrát za sekundu, mohou způsobit potíže osobám s určitými psychickými potížemi (například nastartovat epileptický záchvat).

Značka/hodnota blink nesmí být použita vůbec, protože u takové značky není možné nastavit frekvenci blikání a zajistit její dodržení na všech cílových zařízeních.

Je doporučeno, aby k rychlým změnám barevnosti, jasu, velikosti nebo umístění prvku nedocházelo na webových stránkách vůbec. Je pochopitelné, že k těmto změnám může docházet v audiozáznamech či animacích, které budou na webových stránkách k dispozici – v takovém případě je vhodné si záznam před jeho zveřejněním prohlédnout a posoudit, zda by nemohl postiženému člověku způsobit obtíže.

Toto pravidlo je povinné.

13. Zvuk, který zní na webové stránce déle než tři sekundy, musí být možné na této webové stránce vypnout nebo upravit jeho hlasitost.

Neustále znějící zvuk na pozadí webové stránky způsobuje pokles či ztrátu koncentrace a některým uživatelům se zhoršenou schopností soustředění může až zamezit efektivně používat obsah a funkčnost takové stránky. Pokud totéž navíc udělají dva tvůrci webových stránek, nebylo by možné si je prohlížet zároveň vzhledem ke kakofonii znějící z reproduktorů.

Pokud tedy není možné se takovým zvukovým podkresům zcela vyhnout, musí být uživatelům k dispozici jasný a jednoduchý mechanismus, jak tento zvuk vypnout, pozastavit nebo upravit jeho hlasitost. Tato uživatelská akce má však vliv pouze na zvuk na dané stránce a nijak neovlivňuje nastavení ostatního zvuku v počítači uživatele (není tedy možné využít ovládání hlasitosti přímo v operačním systému či na reproduktorech).

Toto pravidlo je povinné.

14. Časový limit pro práci s webovou stránkou musí být dostatečný. Pokud to nevylučuje charakter webové stránky, může uživatel časový limit prodloužit nebo vypnout.

Tvůrci webových stránek vymezí v některých situacích pro použití dané stránky jen omezený čas. Uživatel musí být v takovém případě vždy informován, že se mu odpočítává čas a kolik ho má k dispozici. Pokud to vyloženě neznemožňuje charakter stránek (např. aukce s přesně daným časem konce nebo on-line test s omezenou dobou na vyplnění), musí tvůrce webových stránek zajistit, aby si mohl uživatel zbývající čas prodloužit nebo časový limit zcela vypnout.

Toto pravidlo je podmíněně povinné.

Kapitola C: Informace jsou srozumitelné a přehledné

15. Webové stránky musí sdělovat informace jednoduchým jazykem a srozumitelnou formou, pokud to charakter webové stránky nevylučuje.

Použití jasného a jednoduchého jazyka podporuje efektivní komunikaci. Nelze předpokládat, že každý návštěvník je odborníkem na problematiku, která je na webových stránkách prezentována. Informace na webových stránkách musí být proto podávány co možná nejsrozumitelněji.

Ke sdělení informací se nepoužívá odborná terminologie, cizí slova a méně obvyklé významy známých slov, jestliže nejsou v dokumentu řádně vysvětleny. Výjimkou jsou případy, kdy jejich použití je ke správnému výkladu nezbytně nutné. V textu se používají kratší věty místo dlouhých a komplikovaných souvětí.

Tvůrce webových stránek nebo správce jejich obsahu nemůže předpokládat, že uživatel předem rozumí obsahu a struktuře jeho organizace a tomu by měl přizpůsobit styl informací a jejich strukturování.

Toto pravidlo je podmíněně povinné. Pouze v případě, že jsou webové stránky určeny přímo určité skupině odborníků a není možné jejich obsah přeformulovat do jednoduchého a srozumitelného jazyka, není toto pravidlo nutné uplatnit.

16. Rozsáhlé obsahové bloky jsou rozděleny do menších, výstižně nadepsaných celků.

V případě, kdy jsou obsahové bloky velmi rozsáhlé, musí být tyto bloky vždy rozděleny do menších celků podle svého významu. Jedná se typicky o dlouhé texty, které se dělí do odstavců (značka <p>) a jsou vhodně nadepsány (značka <h2> až <h6>), o rozsáhlé formuláře, které se rovněž dělí do logických celků (značka <fieldset>) a mají také své nadpisy (značka <legend>). V případě dlouhých výběrových polí (tj. formulářový prvek <select>) jsou jednotlivé volby rovněž logicky rozděleny (značka <optgroup>) a nadepsány (atribut label).

Toto pravidlo je povinné.

17. Bloky obsahu, které se opakují na více webových stránkách daného orgánu veřejné správy, je možné přeskočit. Pokud webové stránky nemají velký rozsah, nemusí být zajištěno přeskočení opakujících se bloků obsahu.

Webová stránka bývá často rozdělena do typizovaných bloků, které se opakují na více stránkách. Jedná se typicky o hlavičku, navigaci, postranní sloupec, hlavní obsah, patičku atp. Pro uživatele, kteří používají pomocná výstupní zařízení, je podstatné, aby se na každé stránce rychle a pohodlně dostali k obsahovému bloku, ke kterému potřebují, a nemuseli zdlouhavě procházet opakující se bloky na každé stránce.

V úvodu každé stránky jsou proto uvedeny odkazy, které umožňují přechod na důležité bloky obsahu a přeskočení pro návštěvníky v danou chvíli nezajímavých částí stránky. Jedná se zejména o odkazy „Přejít na obsah“ a „Přejít na navigaci“. Tyto odkazy může tvůrce/správce webových stránek skrýt pro běžné vizuální zobrazení pomocí vhodného stylového předpisu kaskádových stylů (CSS). Pro skrývání však není vhodné používat předpis display:none ani visibility:hidden, protože takto skrytý text nejsou schopna některá pomocná výstupní zařízení interpretovat.

Pokud nejsou webové stránky na tuto funkcionalitu připraveny, může pro ně být ekonomicky příliš zatěžující v nich toto pravidlo uplatnit. V případě méně rozsáhlých webových stránek, zejména pokud jsou opakující se bloky obsahu krátké, to není z hlediska uživatele tak výrazným přínosem, který by převyšoval náklady spojené s implementací tohoto pravidla.

Toto pravidlo je podmíněně povinné.

Kapitola D: Ovládání webu je jasné a pochopitelné

18. Navigace musí být srozumitelná a konzistentní a na všech webových stránkách orgánu veřejné správy obdobná. Od ostatního obsahu webové stránky musí být zřetelně oddělena.

Navigace je základním prvkem každého webu. Díky navigačním odkazům se uživatel pohybuje mezi jednotlivými webovými stránkami, postupuje stromovou strukturou dolů, nahoru či do strany. Aby byla navigace pro uživatele dobře použitelná, musí být vytvořena jednoduchým a intuitivním způsobem, jednotlivé navigační odkazy nesmí být příliš dlouhé, musí být srozumitelné a dobře vyjadřovat, kam vedou. Uživateli také musí být z navigace zřetelné, v jakém místě struktury se právě nachází.

Navigační odkazy musí být sdruženy do samostatných bloků a nesmí se mísit s vlastním obsahem webové stránky. Musí být umístěny na každé webové stránce na stabilním místě, aby je uživatel nemusel složitě hledat a mohl se spolehnout, že celý web je ovladatelný konzistentním způsobem. Pakliže je na webové stránce navigačních informací více (např. dva druhy navigací na dvou místech), musí mít toto rozdělení jasný význam a opodstatnění.

Pokud je to možné, je navigační blok odkazů vhodně nadepsán pomocí nadpisu (značka <h2> až <h6>).

Toto pravidlo je povinné.

19. Každá webová stránka (kromě úvodní webové stránky) musí obsahovat odkaz na vyšší úroveň v hierarchii webových stránek a odkaz na úvodní webovou stránku.

Webové stránky jsou většinou tvořeny v tzv. stromové struktuře a každá webová stránka pak patří ve struktuře na přesně dané místo. Některé jsou položeny hierarchicky výše, některé níže, některé jsou na stejné úrovni.

Pro uživatele je důležité, aby mohl pohodlně pomocí navigačních odkazů procházet strukturou vzhůru, dolů a do stran. Protože tvůrce/správce webových stránek neví, jaká bude první webová stránka, kterou uživatel na webových stránkách navštíví (tj. přijde již na konkrétní stránku např. z vyhledávače nebo z odkazu na jiných webových stránkách), musí uživateli umožnit rychle se zorientovat a bez obtíží se přesunout na titulní stránku a webovou stránku, která leží hierarchicky výše.

Přítomnost odkazu na titulní webovou stránku a vyšší úroveň v hierarchii je neméně důležitá i v rámci webové stránky, která se obvykle zobrazuje v rámu (značka <frame>). Uživatel opět může přijít např. z vyhledávače na obsah konkrétního rámu, aniž by byly ostatní rámy, ve kterých je např. navigace, vůbec vidět.

Toto pravidlo je povinné.

20. Pokud se jedná o rozsáhlejší webové stránky, musí být kromě navigace k dispozici rovněž vyhledávání nebo odkaz na mapu webových stránek. Odkaz na mapu webových stránek nebo vyhledávací formulář musí být k dispozici na každé webové stránce.

Mapa webových stránek, neboli strukturovaný seznam odkazů na všechny webové stránky webu, a vyhledávací formulář jsou výbornými pomocníky pro orientaci v rámci složitého, rozsáhlého webu. Uživatel, který potřebuje konkrétní informaci a pro kterého by bylo jinak velmi obtížné procházet složitou strukturu webu, jednoduše navštíví mapu webu nebo použije vyhledávání.

Odkaz na mapu webu nebo vyhledávací formulář musí být k dispozici na každé webové stránce na stejném místě, aby ji uživatelé mohli použít, ať už se aktuálně pohybují na webu kdekoliv.

U méně rozsáhlých webových stránek (s rozsahem omezeným základním menu na titulní stránce) není nutné toto pravidlo uplatnit, protože uživatel se na nich snadno zorientuje i bez mapy či vyhledávání.

Toto pravidlo je podmíněně povinné.

21. Každá webová stránka musí mít výstižný název odpovídající jejímu obsahu.

Název WWW stránky (značka <title> v sekci <head>) je jedním z nedůležitějších prvků pro správnou orientaci na webových stránkách. Název WWW stránky charakterizuje její obsah ještě před tím, než se uživateli odprezentuje.

V názvu webové stránky musí být proto vždy uveden jak název celého webu, tak název konkrétní stránky, který jednoznačně a srozumitelně popisuje její obsah, smysl nebo funkcionalitu. Pokud je to možné, je rozlišující informace uvedena před informací obecnou (tzn. název stránky před názvem webu).

Toto pravidlo je povinné.

22. Každý formulářový prvek musí mít popisek vystihující požadovaný obsah.

U každého formulářového prvku (tj. značky <textarea>, <input type="text">, <input type="radio">, <input type="checkbox"> a <select>) si musí být tvůrce/správce webové stránky jistý, že uživatel bez obtíží pozná, co má do daného prvku vyplnit nebo zvolit. Proto musí mít každý prvek uvedený svůj popisek, ve kterém je jednoznačně uvedeno, jak s prvkem zacházet.

V některých výstupních zařízeních je však vazba mezi formulářovým prvkem a jeho nadpisem obtížně rozpoznatelná, proto musí být všechny popisky ke svým formulářovým prvkům jednoznačně přiřazeny pomocí značky <label> a vazebních atributů for (u značky <label>) a id (u značky formulářového prvku).

Toto pravidlo je povinné.

23. Pokud uživatel učiní chybu při vyplňování webového formuláře, musí být k dispozici informace o tom, ve které položce je chyba. Pokud to charakter webového formuláře nevylučuje, musí být k dispozici rovněž informace, jak tuto chybu odstranit.

Při vyplňování webového formuláře může dojít k tomu, že některou položku uživatel vyplní chybně. Po jeho odeslání se pak musí dozvědět, že formulář nebyl vyplněn správně, která položka je chybně vyplněna, a že se má pokusit vyplnit položku správně a formulář znovu odeslat.

Tato informace musí být přehledně a srozumitelně zobrazena před formulářem (resp. co nejblíže začátku stránky) a může být doplňkově k dispozici i u chybně vyplněných polí. Je-li to možné, oznámení o chybě rovněž obsahuje informaci o tom, proč chyba vznikla a jakým způsobem ji opravit.

Toto pravidlo je podmíněně povinné. Pokud uživatel učiní chybu (která je automatizovaně testována), musí být tom informován vždy. U složitějších formulářů je v některých případech nerealizovatelné poskytnutí informace, jak chybu konkrétně odstranit – v takovém případě se může uplatnit podmínka. Důvodem může být příliš mnoho kombinací možných chyb, případně velmi složitý algoritmus vyhodnocující chybu, který nelze uzpůsobit tak, aby zároveň dával návod k jejímu odstranění. Například je nutné, pokud je zadáno datum ve špatném formátu (např. „02.1.2007“), vrátit hlášení „bylo zadáno chybné datum, zadejte datum ve formátu DD.MM.RRRR“ (naopak by ale bylo složité vracet hlášení „bylo zadáno chybné datum, zadal jste měsíc pouze jedním číslem“, protože by tak vznikalo příliš mnoho kombinací chybových hlášení – taková forma reakce tedy není vyžadována).

24. Text odkazu nebo jeho přímo související text musí výstižně popisovat cíl odkazu. Jestliže odkaz vede na jiný typ souboru, než je webová stránka, musí být odkaz doplněn sdělením o typu, případně o velikosti tohoto souboru.

Z textu každého odkazu by měl uživatel poznat, kam odkaz vede a co může na cílové stránce očekávat. Text odkazu musí být proto dostatečně výstižný. Pokud není možné vyjádřit informaci o cíli odkazu pomocí textu odkazu, musí být tato informace dostupná alespoň v atributu title odkazu (značky <a>) nebo v přímém kontextu odkazu.

V případě, že odkaz vede na jiný typ obsahu, než je webová stránka, tj. například na soubory ve formátu PDF, RTF, XLS, které se obvykle zobrazují v jiné aplikaci, než je internetový prohlížeč, je tato skutečnost z označení odkazu zřetelná. Odkaz doprovází sdělení o typu cílového souboru (tj. například PDF, RTF) a jeho velikosti.

Souvisejícím textem je míněna věta, odstavec (vymezený značkou <p>), položka seznamu (vymezená značkami <li>, <dt> nebo <dd>) nebo buňka tabulky (vymezená značkou <td>), ve které se odkaz nachází. Souvisejícím textem je rovněž vazba mezi záhlavím řádku/sloupce tabulky (vymezená značkou <th>) a buňkou tabulky, která do daného řádku/sloupce patří.

Toto pravidlo je povinné.

25. Každý rám musí mít vhodné jméno či popis vyjadřující jeho smysl a funkčnost.

Některá zobrazovací či hlasová zařízení neumějí s rámy (tj. prvek <frame>) pracovat a prezentují je jednotlivě. Proto je nutné, aby uživatel věděl, co je obsahem každého rámu ještě před tím, než je mu prezentován jeho obsah.

Všechny rámy musí být pojmenovány tak, aby jejich název vystihoval smysl a funkčnost daného rámu. Musí být pochopitelně jednoslovný. Tento název je pak uveden v rámci prvku <frame> v atributu name. Pakliže jednoslovný název rámu nedokáže dostatečně vyjádřit jeho smysl a funkčnost, je v rámci prvku <frame> přítomen ještě atribut title, ve kterém je pak uvedena víceslovná informace, která doplňuje obsah atributu name. Obecně se však při tvorbě webových stránek rámy již většinou nepoužívají.

Toto pravidlo je povinné.

Kapitola E: Kód je technicky způsobilý a strukturovaný

26. Sémantické značky, které jsou použity pro formátování obsahu, musí být použity ve zdrojovém kódu tak, aby odpovídaly významu obsahu.

Sémantické (významové) značky jazyka (X)HTML se používají pro vyjádření významu daného prvku (nadpis, citace, zdůraznění atp.). Pomocná výstupní zařízení umějí tyto značky používat a význam takto označených prvků zprostředkovávají svým uživatelům.

Je proto nezbytné, aby pomocí sémantických značek nebyl označen takový prvek, který svým charakterem neodpovídá významu značky. Například kvůli dosažení vizuální podoby (značka pro nadpis kvůli zvětšení textu, značka pro blokovou citaci kvůli odsazení od levého okraje atp.). Sémantickou značkou tak musí být označen pouze takový prvek, který svým charakterem použité značce odpovídá.

Toto pravidlo je povinné.

27. Prvky značkovacího jazyka, které jsou párové, musí mít vždy uvedenu počáteční a koncovou značku. Značky musí být správně zanořeny a nesmí docházet k jejich křížení.

Webové stránky musí být vytvořeny kódem mezinárodně uznávané verze značkovacího jazyka HTML či (X)HTML. Syntaktická správnost vůči zvolené specifikaci značkovacího jazyka je klíčová po správnou funkcionalitu výstupních zařízení.

Pomocná zobrazovací zařízení nemusejí být k chybám v syntaxi značkovacího jazyka tak tolerantní jako běžné internetové prohlížeče a vyžadují správné uvedení jednotlivých značek. Proto musí mít prvky značkovacího jazyka (X)HTML vždy uvedenu počáteční i koncovou značku, vyjma situace, kdy to použitá specifikace nevyžaduje. Značky musí být správně zanořeny a nesmí docházet k jejich křížení.

Toto pravidlo je povinné.

28. Ve zdrojovém kódu musí být určen hlavní jazyk obsahu webové stránky.

Pomocná výstupní zařízení mohou mít potíže při interpretaci textového obsahu webové stránky, pokud nerozpoznají, v jakém jazyce byl text napsán. Proto musí být tato informace přítomna ve zdrojovém kódu stránky pomocí atributů lang nebo xml:lang ve značce <html>.

V HTML 4.01 je ve značce <html> přítomen pouze atribut lang. V XHTML posílaném jako application/xhtml+xml je přítomen pouze atribut xml:lang. V XHTML posílaném jako text/html jsou pro účely zachování zpětné kompatibility přítomny oba atributy.

Toto pravidlo je povinné.

29. Prvky tvořící nadpisy a seznamy musí být korektně vyznačeny ve zdrojovém kódu a musí být výstižné.

Při prezentování seznamů a nadpisů se – především v hlasových čtečkách – používají specifické postupy zpřístupňující uživateli strukturu nadpisů webové stránky umožňující snadný pohyb mezi nimi. Proto musí být jako nadpis (tj. značkami <h1> až <h6>) označeny všechny prvky, které nějaký nadpis představují.

V případě správného použití značek pro seznamy hlasové čtečky poskytují informaci o struktuře a typu seznamů a umožňují snazší navigaci mezi položkami seznamů. Proto jsou korektně označeny všechny seznamy (značky <ol>, <ul> a <dl>) a jejich jednotlivé položky (značky <li>, resp. <dt> a <dd>).

Toto pravidlo je povinné.

30. Je-li tabulka použita pro zobrazení tabulkových dat, musí obsahovat značky pro záhlaví řádků nebo sloupců.

Tabulky jsou primárně určeny k zobrazení tabulárních dat (křížově závislých údajů) a k tomu účelu jsou konstruována i různá alternativní výstupní zařízení, která se snaží např. nevidomým uživatelům prezentovat tabulky co nejpochopitelnější formou. Takové tabulky proto musí obsahovat prvky <th>, kterými jsou vyznačena záhlaví řádků nebo sloupců a které jsou pomocnými zobrazovacími technologiemi prezentovány před každým řádkem/sloupcem, či dokonce před každou buňkou tabulky

Naopak, tvoří-li tabulka jen pomocnou konstrukci k rozvržení obsahu na webové stránce (zejména u starších webových stránek, u nově vytvářených webových stránek se toto řešení obvykle nevyužívá) a její obsah netvoří křížově závislá data, prezentovaná záhlaví by výrazně zhoršila pochopení struktury a obsahu tabulky, a proto zde prvky <th> být nesmějí.

Toto pravidlo je povinné.

31. Obsah všech tabulek musí dávat smysl čtený po řádcích zleva doprava.

Pomocná výstupní zařízení obvykle prezentují obsah tabulek po řádcích, každý řádek pak po buňkách zleva doprava. Pokud by byl nějaký související obsah rozdělen pod sebe do dvou řádků tabulky, při grafické prezentaci sice může opticky navazovat, ale na alternativním výstupu budou tyto úseky přerušeny obsahem sousedních buněk. Proto tvůrce/správce webových stránek nesmí předpokládat, že je uživateli patrná návaznost ve svisle sousedících buňkách. Obsah každé tabulky musí vždy dávat smysl, je-li čtený po řádcích.

Toto pravidlo je povinné.

Kapitola F: Prohlášení o přístupnosti webových stránek

32. Každá webová stránka musí vždy obsahovat prohlášení o tom, že forma uveřejnění informací je v souladu s touto vyhláškou (prohlášení o přístupnosti) nebo odkaz na toto prohlášení.

Prohlášení o přístupnosti musí zahrnovat sdělení o tom, že informace jsou uveřejněny ve formě, která je v souladu s vyhláškou o přístupnosti.

Toto pravidlo je povinné.

33. Pokud orgán veřejné správy některá z podmíněně povinných pravidel uvedených pod čísly položek 3, 9, 14, 15, 17, 20 a 23 v souladu s uvedenou podmínkou neuplatní, musí uveřejnit tuto informaci v prohlášení o přístupnosti, a to jejich číselným výčtem, včetně příslušného odůvodnění.

Pravidla uvedená pod čísly položek 3, 9, 14, 15, 17, 20 a 23 mají uvedenu závaznost typu podmíněně povinná. Orgán veřejné správy má možnost tato pravidla v souladu s uvedenou podmínkou neuplatnit. Neuplatnění konkrétního pravidla musí v prohlášení o přístupnosti odůvodnit tak, aby z tohoto odůvodnění bylo jednoznačně patrné, že se na něj podmínka uvedená v pravidle vztahuje či nevztahuje (vždy podle znění konkrétní podmínky). Odůvodnění tak bude vyplývat z podmínek, které jsou u každého podmíněně povinného pravidla uvedeny.

Toto pravidlo je podmíněně povinné. V případě, že orgán veřejné správy splnil všechna pravidla a nevyužil žádnou z podmínek, nemusí samozřejmě uvádět výčet neuplatněných pravidel a odůvodnění.