Otevřete svůj web všem
Klávesové zkratky na tomto webu - základní - Skočit na hlavní obsah - Skočit na hlavní navigaci webu - Skočit na lokální navigaci pro tuto sekci
365/2000 Sb.
Část prvnío informačních systémech veřejné správy a o změně některých
dalších
zákonů
Změna: 517/2002 Sb.
Změna: 413/2005 Sb., 444/2005 Sb.
Změna: 81/2006 Sb. (část)
Změna: 70/2006 Sb.
Změna: 81/2006 Sb.
Změna: 110/2007 Sb.
Změna: 81/2006 Sb. (část), 269/2007 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Tento zákon stanoví práva a povinnosti, které souvisejí
s vytvářením,
užíváním, provozem a rozvojem informačních systémů veřejné
správy.
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) informační činností získávání a poskytování informací,
reprezentace
informací daty, shromažďování, vyhodnocování a ukládání dat na
hmotné
nosiče a uchovávání, vyhledávání, úprava nebo pozměňování dat,
jejich
předávání, šíření, zpřístupňování, výměna, třídění nebo
kombinování,
blokování a likvidace dat ukládaných na hmotných nosičích.
Informační
činnost je prováděna správci, provozovateli a uživateli informačních
systémů prostřednictvím technických a programových prostředků;
b) informačním systémem funkční celek nebo jeho část
zabezpečující
cílevědomou a systematickou informační činnost. Každý informační
systém
zahrnuje data, která jsou uspořádána tak, aby bylo možné jejich
zpracování a zpřístupnění, a dále nástroje umožňující výkon
informačních činností;
c) správcem informačního systému veřejné správy subjekt, který
podle
zákona určuje účel a prostředky zpracování informací a za
informační
systém odpovídá;
d) provozovatelem informačního systému veřejné správy subjekt,
který
provádí alespoň některé informační činnosti související
s informačním
systémem. Provozováním informačního systému veřejné správy může
správce
pověřit jiné subjekty, pokud to jiný zákon nevylučuje;
e) vytvářením informačních systémů veřejné správy proces
zavádění
informačních a komunikačních technologií, včetně jeho právního,
organizačního, znalostního a technického zajištění;
f) datovým prvkem jednotka dat, která je v daném kontextu dále
považována za nedělitelnou a je jednoznačně definována;
g) službou činnost informačního systému uspokojující dané
požadavky
oprávněného subjektu spojená s funkcí informačního systému;
h) číselníkem seznam přípustných hodnot datového prvku obvykle ve
formě
dvojic, to znamená kódovaného údaje a hodnoty jeho kódu;
i) referenčním, sdíleným a bezpečným rozhraním informačních
systémů
veřejné správy (dále jen „referenční rozhraní“) souhrn právních,
technických, organizačních a jiných opatření vytvářejících
jednotné
integrační prostředí informačních systémů veřejné správy, které
poskytuje kvalitní soustavu společných služeb, včetně služeb výměny
oprávněně vyžadovaných informací mezi jednotlivými informačními
systémy
orgánů veřejné správy a dalšími subjekty, a to i se systémy mimo
Českou
republiku;
j) atestacemi stanovení shody
1. způsobilosti k realizaci vazeb informačního systému veřejné
správy s
jinými informačními systémy prostřednictvím referenčního
rozhraní, nebo
2. dlouhodobého řízení informačních systémů veřejné správy
s požadavky tohoto zákona a prováděcích právních předpisů
k tomuto
zákonu;
k) produktem souhrnný název pro technické vybavení, programové
vybavení, dokumentaci informačních systémů nebo služby nebo jejich
kombinaci;
l) atestem doklad osvědčující kladný výsledek atestace;
m) atestačním střediskem právnická nebo fyzická osoba, kteří jsou
podnikateli, provádějící atestace;
n) dálkovým přístupem přístup do informačního systému
prostřednictvím
sítě nebo služby elektronických komunikací (například s využitím
internetu);
o) správcem datového prvku právní subjekt, který nové datové prvky
předkládá, navrhuje jejich změnu nebo zrušení;
p) správcem číselníku právní subjekt odpovědný za tvorbu a
distribuci
číselníku;
q) portálem veřejné správy informační systém vytvořený a
provozovaný se
záměrem usnadnit veřejnosti dálkový přístup k pro ni potřebným
informacím z veřejné správy a komunikaci s ní;
r) sdílením dat umožnění přístupu (tj. poskytování příslušné
služby) k
daným datům prostřednictvím referenčního rozhraní více subjektům
současně;
s) vazbou mezi informačními systémy veřejné správy vzájemné nebo
jednostranné poskytování služeb a informací, například
sdílení dat;
t) veřejným informačním systémem informační systém vedený
správci
uvedenými v § 3 odst. 2 nebo jiný informační systém poskytující
služby
veřejnosti, který má vazby na informační systémy veřejné správy;
u) provozním informačním systémem informační systém zajišťující
informační činnosti nutné pro vnitřní provoz příslušného orgánu,
například účetnictví, správu majetku, a nesouvisející bezprostředně
s
výkonem veřejné správy;
v) atestačními podmínkami obchodní podmínky vydané atestačním
střediskem, obsahující zejména vymezení předmětu atestace a postupy
atestačního střediska při provádění atestací schválené
Ministerstvem
vnitra (dále jen „ministerstvo“),
w) akreditací postup, na jehož základě se vydává osvědčení o tom,
že
právnické nebo fyzické osoby, které jsou podnikateli, splňují ve
vymezeném rozsahu technické, organizační, ekonomické a personální
předpoklady k provádění atestací,
x) provozní dokumentací dokumentace informačního systému veřejné
správy, která popisuje funkční a technické vlastnosti informačního
systému.
(1) Informační systémy veřejné správy jsou souborem informačních
systémů, které slouží pro výkon veřejné správy. Jsou jimi
i informační
systémy zajišťující činnosti podle zvláštních zákonů.^1)
(2) Správci informačních systémů veřejné správy jsou ministerstva,
jiné
správní úřady a územní samosprávné celky (dále jen „orgány
veřejné
správy“).
(3) Zákon se nevztahuje na informační systémy veřejné správy vedené
a) zpravodajskými službami;^2)
b) Policií České republiky při plnění jejích úkolů;^3)
c) orgány činnými v trestním řízení v souvislosti s trestním
řízením^3a), s výjimkou evidence Rejstříku trestů^3b),
d) Policií České republiky a Vězeňskou službou České republiky
při
poskytování zvláštní ochrany a pomoci ohroženým osobám podle
zvláštního
právního předpisu^3c),
e) Ministerstvem financí v rámci činnosti podle zvláštního
právního
předpisu o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo
zvláštního právního předpisu o provádění mezinárodních sankcí za
účelem
udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních
lidských
práv a boje proti terorismu;
f) Národním bezpečnostním úřadem, zpravodajskou službou nebo
Ministerstvem vnitra při provádění bezpečnostního řízení a vedení
evidencí podle zvláštního zákona5),
g) v působnosti Ministerstva obrany, při činnostech vykonávaných
podle
zvláštních právních předpisů^6),
h) Ministerstvem vnitra, Ministerstvem financí a Ministerstvem
spravedlnosti při zpracování osobních údajů příslušníků
bezpečnostních
sborů podle zvláštního právního předpisu^6a),
i) správními úřady a orgány územních samosprávných celků
v přenesené
působnosti při činnostech souvisejících se zajišťováním obrany
státu
podle zvláštního právního předpisu^6b),
j) orgány veřejné správy a právnickými osobami, pokud jsou
používané
výlučně k podpoře krizového řízení^6c).
(4) Mají-li informační systémy uvedené v odstavci 3 písm. b) až
j)
vazby na jiné informační systémy veřejné správy realizované
prostřednictvím informačních činností, vztahuje se na ně zákon pouze
v
rozsahu těchto vazeb, nestanoví-li zvláštní právní předpisy jinak.
(5) Zákon se nevztahuje na provozní informační systémy správců
informačních systémů veřejné správy, s výjimkou vazeb provozních
informačních systémů na informační systémy veřejné správy.
(6) Zákon se rovněž nevztahuje na informační systémy veřejné
správy
nakládající s utajovanými informacemi5).
(7) Práva a povinnosti správců a provozovatelů informačních systémů
při
zpracovávání informací v informačních systémech stanovené
zvláštními
zákony7) nejsou tímto zákonem dotčeny.
(8) Provozovatel je povinen při provozování informačního systému [§
2
písm. d)] zajišťovat ochranu a bezpečnost informací v rámci
provozovaného informačního systému.
(1) Ministerstvo ve spolupráci s orgány veřejné správy
a) vyhledává, zpracovává, ukládá a vytváří nové informace, které
jsou
znalostní základnou pro kvalitní vytváření a rozvoj informačních
systémů veřejné správy;
b) zpracovává návrhy strategických dokumentů v oblasti
informačních
systémů veřejné správy, a to i z hlediska bezpečnosti těchto systémů,
a
předkládá tyto dokumenty vládě, sleduje a analyzuje informační
potřeby
veřejné správy a stav informačních systémů veřejné správy;
c) připravuje nebo koordinuje přípravu záměrů pro budování nebo
přetváření informačních systémů veřejné správy vyvolané
společnou
potřebou více správců informačních systémů veřejné správy;
d) připravuje nebo koordinuje přípravu záměrů pro budování nebo
přetváření informačních systémů veřejné správy vyvolané potřebou
spolupráce a koordinace na mezinárodní úrovni;
e) vyjadřuje se k návrhům dokumentací programů obsahujících
pořízení,
obnovu a provozování informačních a komunikačních technologií
vypracovaných podle zvláštního právního předpisu^7a). Ministerstvo
přitom přihlíží zejména k oprávněným zájmům předkladatele
dokumentace
programu a k potřebám zajištění řádného výkonu veřejné správy,
f) zajišťuje tvorbu metodických pokynů pro výkon odborných
činností
spojených s vytvářením, rozvojem a využíváním informačních
systémů
veřejné správy;
g) stanoví a spravuje referenční rozhraní a stanoví prováděcím
právním
předpisem technické a funkční náležitosti uskutečňování vazeb mezi
informačními systémy prostřednictvím referenčního rozhraní;
h) vytváří a spravuje veřejný informační systém, který obsahuje
základní informace o dostupnosti a obsahu zpřístupněných
informačních
systémů veřejné správy;
i) vytváří a spravuje veřejný informační systém o datových
prvcích,
jeho prostřednictvím vyhlašuje datové prvky, a stanoví prováděcím
právním předpisem formu a technické náležitosti předávání údajů
do něj;
j) vytváří a spravuje portál veřejné správy;
k) koordinuje a vytváří podmínky pro podporu rozvoje elektronického
obchodu;
l) koordinuje a vytváří podmínky pro činnost veřejné správy
prostřednictvím veřejných informačních systémů, včetně dálkového
přístupu.
(2) Ministerstvo
a) kontroluje u orgánů veřejné správy dodržování povinností
stanovených
tímto zákonem. Při kontrole postupuje podle zvláštního zákona;^8)
b) se vyjadřuje k investičním záměrům akcí pořízení, obnovy a
provozování informačních a komunikačních technologií, jejichž
registrace v Informačním systému financování reprodukce majetku,
zadání
jejich realizace a změna jejich závazně stanovených parametrů se
provádí pouze se souhlasem Ministerstva financí podle zvláštního
právního předpisu^7a). Ministerstvo přitom přihlíží zejména k
oprávněným zájmům předkladatele investičních záměrů a akcí a
k potřebám
zajištění řádného výkonu veřejné správy;
c) vykonává působnost stanovenou tímto zákonem v oblasti akreditace
a
atestací;
d) stanoví pravidla pro sdílení dat a služby mezi jednotlivými
informačními systémy veřejné správy prostřednictvím referenčního
rozhraní a pravidla pro zápis datových prvků do informačního systému o
datových prvcích. Postupy ministerstva a orgánů veřejné správy při
vedení a zápisu datových prvků do informačního systému o datových
prvcích, včetně postupů ministerstva při vyhlašování datových
prvků,
stanoví prováděcí právní předpis;
e) ukládá sankce za správní delikty podle § 7;
f) ukládá opatření směřující k nápravě nedostatků;
g) vyjadřuje se k projektům informačních systémů veřejné správy;
h) vydává Věstník, v němž uveřejňuje metodické pokyny [odstavec
1 písm.
f)], seznam atestačních středisek, udělení osvědčení o akreditaci a
udělení atestů a další dokumenty vztahující se k informačním
systémům
veřejné správy. Vydávání Věstníku zabezpečuje ministerstvo
prostřednictvím portálu veřejné správy;
i) konzultuje návrhy metodických pokynů zejména s dotčenými
subjekty
formou veřejné konzultace, jejímž cílem je získání stanovisek a
připomínek dotčených subjektů k předmětnému návrhu, a za tímto
účelem
zřídí a spravuje informační systém, kde způsobem umožňujícím
dálkový
přístup uveřejňuje návrhy metodických pokynů, umožňuje
předkládání
připomínek a uveřejňuje výsledek konzultace.
(1) Orgány veřejné správy v rozsahu své zákonné působnosti
provádějí
výběr technických a programových prostředků a dalších produktů pro
provoz jimi vytvářených a spravovaných informačních systémů.
(2) Orgány veřejné správy jsou v rámci informačních systémů
veřejné
správy povinny
a) spolupracovat s ministerstvem při plnění jeho úkolů podle §
4 odst.
1, včetně kontroly na místě podle § 4 odst. 2 prováděné
ministerstvem;
b) předložit ministerstvu k vyjádření návrhy dokumentací programů
obsahující pořízení, obnovu a provozování informačních a
komunikačních
technologií vypracovaných podle zvláštního právního předpisu^7a) a
investiční záměry akcí pořízení, obnovy a provozování informačních
a
komunikačních technologií, jejichž registrace v Informačním systému
financování reprodukce majetku, zadání jejich realizace a změna jejich
závazně stanovených parametrů se provádí pouze se souhlasem
Ministerstva financí podle zvláštního právního předpisu^7a).
Náležitosti dokumentací programů a investičních záměrů stanoví
zvláštní
právní předpis^8a);
c) uveřejňovat číselníky, pokud jsou správci těchto číselníků a
není
zákonem stanoveno jinak, a to i způsobem umožňujícím dálkový přístup
a
předávat ministerstvu údaje do informačního systému o datových
prvcích
v elektronické podobě, ve formě a s technickými náležitostmi
stanovenými prováděcím právním předpisem;
d) zajistit, aby vazby jimi provozovaného informačního systému na
informační systémy jiného provozovatele byly uskutečňovány
prostřednictvím referenčního rozhraní s využitím datových prvků
vyhlášených ministerstvem a vedených v informačním systému
o datových
prvcích. Způsobilost informačního systému k realizaci těchto vazeb
jsou
povinny prokázat atestem. Toto ustanovení se nevztahuje na vazby mezi
jimi provozovanými informačními systémy a informačními systémy
vedenými
zpravodajskými službami;
e) zpřístupňovat ministerstvu v elektronické podobě, ve formě a s
technickými náležitostmi stanovenými prováděcím právním předpisem,
bez
zbytečného odkladu informace o jimi provozovaném informačním systému a
jím poskytovaných službách a používaných datových prvcích, a to za
účelem uveřejnění v informačním systému podle § 4 odst. 1 písm. h)
a
i), pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,^9);
f) postupovat při uveřejňování informací způsobem umožňujícím
dálkový
přístup tak, aby byly informace související s výkonem veřejné správy
uveřejňovány ve formě, která umožňuje, aby se s těmito informacemi v
nezbytném rozsahu mohly seznámit i osoby se zdravotním postižením.
Formu uveřejnění informací stanoví prováděcí právní předpis;
g) odstranit zjištěné nedostatky ve lhůtě stanovené ministerstvem.
(3) Ústřední správní úřady zveřejňují věstníky vydávané ve
své
působnosti na portálu veřejné správy.
(1) Orgány veřejné správy vytvářejí a vydávají informační
koncepci,
uplatňují ji v praxi a vyhodnocují její dodržování. V informační
koncepci orgány veřejné správy stanoví své dlouhodobé cíle v oblasti
řízení kvality a bezpečnosti spravovaných informačních systémů
veřejné
správy a vymezí obecné principy pořizování, vytváření a
provozování
informačních systémů veřejné správy. Obsah a strukturu informační
koncepce, jakož i postupy orgánů veřejné správy při jejím
vytváření,
vydávání a při vyhodnocování jejího dodržování a požadavky na
řízení
bezpečnosti a kvality informačních systémů veřejné správy stanoví
prováděcí právní předpis.
(2) Na základě vydané informační koncepce orgány veřejné správy
vytvářejí a vydávají provozní dokumentaci k jednotlivým informačním
systémům veřejné správy, uplatňují ji v praxi a vyhodnocují její
dodržování. Obsah a strukturu provozní dokumentace stanoví prováděcí
právní předpis.
(3) Orgány veřejné správy si zajistí atestaci dlouhodobého řízení
informačních systémů veřejné správy a prokáží splnění povinností
podle
odstavců 1 a 2 atestem dlouhodobého řízení informačních systémů
veřejné
správy. Rozsah provozní dokumentace předkládané při atestaci stanoví
prováděcí právní předpis. Povinnost podle věty první se nevztahuje na
obce, které vykonávají přenesenou působnost pouze v základním
rozsahu^9a).
(1) Orgány veřejné správy zajišťují bezpečnost informačních
systémů
veřejné správy v rozsahu daném prováděcím právním předpisem.
Prováděcí
právní předpis dále stanoví minimální bezpečnostní požadavky k
zajištění důvěrnosti, integrity a dostupnosti zpracovávaných
informací.
(2) Orgány veřejné správy odpovídají za výběr a zavedení
přiměřených
bezpečnostních opatření odpovídajících minimálním bezpečnostním
požadavkům.
(1) Zjistí-li ministerstvo při kontrole podle § 4 odst. 2 písm. a) u
orgánu veřejné správy nedostatky, vyzve orgán veřejné správy, aby
přijal opatření k nápravě těchto nedostatků.
(2) Ve výzvě podle odstavce 1 ministerstvo specifikuje zjištěné
nedostatky a stanoví opatření, která mají být orgánem veřejné
správy
přijata k nápravě těchto nedostatků, a určí orgánu veřejné správy
přiměřenou lhůtu k přijetí těchto opatření. Tato lhůta nesmí
přesáhnout
6 měsíců.
(1) Akreditaci provádí právnická osoba, která je členem
mezinárodních
sdružení zabývajících se akreditací a určených ministerstvem podle
odstavce 6 a která byla na základě žádosti o pověření
k provádění
akreditace rozhodnutím ministerstva k provádění akreditace pověřena
(dále jen „akreditující osoba“). Pověření k provádění akreditace
je
nepřevoditelné.
(2) K žádosti o pověření právnické osoby k provádění akreditace
žadatel
přikládá
a) zakladatelský dokument,
b) doklad o věcných, personálních a organizačních předpokladech
pro
činnost akreditující osoby,
c) doklad o členství v mezinárodních sdruženích zabývajících se
akreditací a určených ministerstvem podle odstavce 6 a způsob a rozsah
plnění povinností z členství vyplývajících,
d) doklad o zajištění zdrojů potřebných pro výkon činností
akreditující
osoby,
e) podmínky a postupy posuzování žadatelů o akreditaci (dále jen
„akreditační pravidla“), které musí být v souladu s pravidly
mezinárodních sdružení zabývajících se akreditací určených
ministerstvem podle odstavce 6.
(3) Splňuje-li žadatel všechny podmínky předepsané tímto zákonem
pro
pověření k provádění akreditace, vydá ministerstvo rozhodnutí, jímž
jej
prováděním akreditace pověří. V opačném případě žádost
o pověření k
provádění akreditace zamítne. V rozhodnutí, kterým ministerstvo
pověřuje akreditující osobu prováděním akreditace, vysloví
ministerstvo
souhlas s akreditačními pravidly.
(4) Akreditující osoba je povinna
a) postupovat při provádění akreditace v souladu s akreditačními
pravidly, s nimiž ministerstvo vyslovilo souhlas,
b) plnit povinnosti vyplývající z členství v mezinárodních
sdruženích
zabývajících se akreditací určených ministerstvem podle odstavce 6,
c) mít zajištěné zdroje potřebné pro výkon svých činností,
d) personálně zajišťovat své činnosti osobami, které mají odborné
znalosti, zkušenosti a kvalifikaci nezbytnou pro provádění akreditací a
které jsou obeznámeny s akreditačními pravidly,
e) jednat v průběhu akreditace nestranně a nepodjatě, zejména se
zdržet
všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v její nestrannost,
f) ohlásit bezodkladně ministerstvu, že není schopna po dobu delší
než
3 měsíce plnit povinnosti podle písmene c).
(5) Neplní-li akreditující osoba povinnosti stanovené v tomto zákoně a
a) byla jí v uplynulém kalendářním roce nejméně dvakrát
ministerstvem
uložena pokuta podle § 7, nebo
b) porušení zákona je natolik závažné, že již nelze očekávat
nápravu
závadného stavu a řádné plnění povinností akreditující osoby,
rozhodne ministerstvo o odnětí pověření k provádění akreditace.
Ministerstvo vždy rozhodne o odnětí pověření k provádění
akreditace,
pokud o to akreditující osoba písemně požádá.
(6) Seznam určených mezinárodních sdružení zabývajících se
akreditací,
rozhodnutí o pověření akreditující osoby k provádění akreditace a
rozhodnutí o odnětí pověření k provádění akreditace uveřejní
ministerstvo ve Věstníku.
(7) Dozor nad akreditující osobou při plnění povinností
vyplývajících z
tohoto zákona vykonává ministerstvo. Při dozoru se postupuje podle
zvláštního zákona8).
(1) Akreditaci zahájí akreditující osoba na žádost právnické nebo
fyzické osoby, pokud jsou podnikateli. Akreditace se provádí za úplatu.
Cena se sjednává podle zvláštního právního předpisu10).
(2) Na základě provedené akreditace vydá akreditující osoba
osvědčení o
akreditaci, pokud má žadatel o akreditaci oprávnění podnikat v oblasti
atestací a splňuje podmínky akreditačních pravidel. Osvědčení o
akreditaci vymezuje předmět, rozsah a podmínky zabezpečení předpokladů
podle věty první a dobu, na kterou bylo vydáno.
(3) Akreditující osoba předá v elektronické podobě ministerstvu
informace o vydaném osvědčení o akreditaci ve lhůtě 7 pracovních
dnů
ode dne jeho vydání.
(4) Akreditující osoba dohlíží u atestačních středisek nad
dodržováním
podmínek v akreditačních pravidlech. Zjistí-li nedostatky v jejich
plnění, podle závažnosti nedostatků v souladu s akreditačními
pravidly,
osvědčení o akreditaci odejme. Tuto skutečnost akreditující osoba
bezodkladně sdělí ministerstvu v elektronické podobě.
(1) Atestace provádí atestační středisko podle § 2 písm. o), které
bylo
na základě žádosti o pověření k provádění atestací rozhodnutím
ministerstva pověřeno k provádění atestací.
(2) Ministerstvo vydá rozhodnutí o pověření atestačního střediska
k
provádění atestací, pokud k žádosti o pověření k provádění
atestací
předloží
a) návrh atestačních podmínek, jež obsahují náležitosti podle §
2 písm.
v),
b) osvědčení o akreditaci podle § 6a a
c) potvrzení příslušných orgánů, že nemá splatný nedoplatek na
pojistném na veřejné zdravotní pojištění, na pojistném na sociální
zabezpečení, na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a nemá v
evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky.
(3) V pověření k provádění atestací ministerstvo stanoví období,
na
které se pověření uděluje, a schválí postupy atestačního střediska
při
provádění atestací obsažené v atestačních podmínkách, které žadatel
o
pověření k provádění atestací předložil.
(4) Pověření k provádění atestací nelze bez souhlasu ministerstva
převést na jinou osobu. Pověření k provádění atestací se uděluje
na
období nejvýše 5 let.
(1) Ministerstvo odejme pověření k provádění atestací, jestliže
atestační středisko
a) pozbylo osvědčení o akreditaci, na jehož základě mu bylo
pověření k
provádění atestací uděleno,
b) pozbylo oprávnění k podnikání, na základě kterého bylo
oprávněno
podnikat v oblasti atestací,
c) neplní povinnosti stanovené tímto zákonem, nepostupuje podle
atestačních podmínek, nebo nedodržuje ustanovení prováděcích
právních
předpisů k tomuto zákonu, ačkoliv bylo na možnost odnětí pověření
k
provádění atestací z těchto důvodů ministerstvem písemně upozorněno
a
nápravu nezjednalo ani v přiměřené lhůtě stanovené
ministerstvem, nebo
d) ve stanovené lhůtě nepředložilo ministerstvu upravené znění
atestačních podmínek podle odstavce 4.
(2) Ministerstvo odejme pověření k provádění atestací, jestliže
o to
atestační středisko písemně požádá.
(3) Ministerstvo může z vlastního podnětu zrušit rozhodnutí
o schválení
postupů atestačního střediska podle § 6b odst. 3,
a) dojde-li k ohrožení nebo omezení provozu informačních systémů
veřejné správy,
b) je-li to nezbytné k dodržení mezinárodních smluv, jimiž je
Česká
republika vázána.
(4) Jestliže ministerstvo zruší rozhodnutí o schválení postupů
atestačního střediska při provádění atestací, sdělí atestačnímu
středisku důvody, proč bylo rozhodnutí zrušeno, a vyzve ho, aby ve
stanovené přiměřené lhůtě předložilo ministerstvu upravené znění
atestačních podmínek ke schválení postupů atestačního střediska při
provádění atestací.
(5) Ministerstvo schvaluje postupy atestačního střediska při
provádění
atestací, jestliže atestační středisko předloží návrh jejich nového
znění.
(1) Atestační střediska jsou při provádění atestací povinna
a) postupovat podle atestačních podmínek a
b) provádět posuzování dlouhodobého řízení informačních systémů
veřejné
správy a způsobilosti k realizaci vazeb informačních systémů veřejné
správy s jinými informačními systémy prostřednictvím referenčního
rozhraní v souladu s tímto zákonem a uděleným pověřením postupy
stanovenými prováděcím právním předpisem.
(2) Atestační středisko není oprávněno provádět atestace
dlouhodobého
řízení informačních systémů veřejné správy a atestace způsobilosti
k
realizaci vazeb informačních systémů veřejné správy s jinými
informačními systémy prostřednictvím referenčního rozhraní, na
jejichž
vývoji, přípravě, výrobě nebo na obchodu se jakkoliv podílelo samo
nebo
s ním ekonomicky nebo personálně spojená osoba, kdy
a) ekonomicky nebo personálně spojenými osobami se pro účely tohoto
zákona rozumí, jestliže se jedna osoba podílí přímo nebo nepřímo na
vedení, kontrole nebo jmění druhé osoby nebo jestliže se shodné
právnické nebo fyzické osoby přímo nebo nepřímo podílejí na vedení,
kontrole nebo jmění obou osob anebo fyzické osoby blízké^11),
b) účastí na kontrole nebo jmění se pro účely tohoto zákona
rozumí
jakýkoli podíl na základním kapitálu nebo podíl s hlasovacím
právem.
(3) Atestační středisko provádí atestace na základě smlouvy uzavřené
s
žadatelem o atestaci za úplatu. Cena se sjednává podle zvláštního
právního předpisu10).
(4) Atestační středisko vydá žadateli o atestaci protokol
o provedené
zkoušce ve lhůtě 7 pracovních dnů ode dne ukončení této zkoušky.
Atestační středisko vydá o kladném výsledku atestace žadateli atest.
Atest musí obsahovat podmínky platnosti atestu.
(5) Atest se vydává na dobu nejvýše 5 let.
(6) Atestační středisko, které vystavilo atest, může na základě
žádosti
držitele atestu před uplynutím platnosti atestu prodloužit jeho
platnost o 2 roky, a to i opakovaně. Žadatel i atestační středisko
při
prodlužování platnosti atestu postupují obdobně jako při provádění
atestací.
(7) Atestační středisko předá v elektronické podobě
prostřednictvím
automatizovaného ohlašovacího procesu přístupného dálkovým přístupem
na
elektronické adrese, kterou ministerstvo uveřejní ve Věstníku,
ministerstvu informace o provedené atestaci ve lhůtě 7 pracovních dnů
ode dne jejího provedení. Informaci o vydání atestu ministerstvo
uveřejní ve Věstníku.
(8) Dozor nad atestačními středisky při plnění povinností
vyplývajících
z tohoto zákona vykonává ministerstvo. Při dozoru se postupuje podle
zvláštního zákona8).
(1) Atestační středisko zveřejní atestační podmínky, každou
jejich
změnu, odejmutí pověření k provádění atestací (§ 6c odst. 1 a 2)
nebo
zrušení rozhodnutí o schválení postupů atestačního střediska (§ 6c
odst. 3) ve své provozovně a způsobem umožňujícím dálkový přístup do
7
pracovních dnů od vydání příslušného rozhodnutí ministerstva.
(2) Atestační středisko navrhne uzavření smlouvy a provedení
atestace
každému, kdo jej způsobem stanoveným v atestačních podmínkách vyzve
k
uzavření smlouvy podle zveřejněných atestačních podmínek.
(3) Odchylky od atestačních podmínek lze pro jednotlivý případ
sjednat
jen tehdy, jestliže to atestační podmínky připouštějí a jestliže se
těmito změnami nemění povaha nabízené atestační služby.
(4) Atestačnímu středisku nevzniká povinnost navrhnout uzavření
smlouvy
o provedení atestace, jestliže jejím obsahem mají být také odchylky od
atestačních podmínek podle odstavce 3.
(1) Správce portálu veřejné správy (dále jen „správce
portálu“)
zajišťuje podle podmínek stanovených tímto zákonem dodání datové
zprávy
orgánu veřejné moci, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis.
(2) Každý je oprávněn využít služby dodání datové zprávy orgánu
veřejné
moci (dále jen „dodání“) prostřednictvím portálu veřejné správy
(dále
jen „portál“) za podmínek stanovených tímto zákonem, zvláštními
právními předpisy^11a) a provozním řádem portálu pro dodávání
datových
zpráv orgánům veřejné moci prostřednictvím portálu (dále jen
„provozní
řád“).
(3) Převzetím datové zprávy vzniká správci portálu povinnost bez
zbytečného prodlení a za podmínek stanovených tímto zákonem dodat
datovou zprávu orgánu veřejné moci, kterého odesílatel datové zprávy
označil jako příjemce (dále jen „příjemce“). Datová zpráva je
převzata
portálem v okamžiku, kdy je mu dostupná a je způsobilá k dalšímu
zpracování za účelem dodání.
(4) Převzetí datové zprávy potvrzuje správce portálu neprodleně
odesílateli datovou zprávou, která je označena elektronickou
značkou^11b) správce portálu a obsahuje datum a čas převzetí.
(5) Správce portálu dodává datovou zprávu příjemci doplněnou
o údaje
data a času, kdy datovou zprávu převzal.
(6) Dodání potvrzuje příjemce bez zbytečného prodlení správci
portálu
datovou zprávou, která je označena elektronickou značkou^11b) příjemce
a obsahuje datum a čas dodání příjemci. Datová zpráva je dodána
příjemci v okamžiku, kdy je dostupná elektronické podatelně orgánu
veřejné moci.
(7) Dodání datové zprávy příjemci potvrzuje příjemce
prostřednictvím
portálu bez zbytečného prodlení odesílateli datovou zprávou, která je
označena elektronickou značkou^11b) příjemce a obsahuje datum a čas
dodání příjemci.
(1) Provozní řád pro dodávání datových zpráv orgánu veřejné
moci
prostřednictvím portálu veřejné správy vydává ministerstvo a
zveřejňuje
jej ve Věstníku.
(2) Provozní řád obsahuje vymezení
a) způsobu předání datové zprávy odesílatelem portálu, včetně
stanovení
technických parametrů datových zpráv,
b) způsobu dodání portálem příjemci, včetně nejvyšší možné doby,
která
může uplynout od převzetí do dodání,
c) orgánů veřejné moci, kterým je podle zvláštního právního
předpisu
možné prostřednictvím portálu datové zprávy dodávat, a typů
podání,
která je podle zvláštního právního předpisu možné prostřednictvím
portálu dodávat,
d) provozní doby přístupnosti portálu.
(1) Správce portálu a fyzické osoby podílející se na straně
správce
portálu na poskytování služby dodání mají povinnost zachovávat
mlčenlivost o obsahu datových zpráv, u kterých zajišťují dodání.
Odesílatel nebo příjemce, případně jejich zástupci nebo právní
nástupci
mohou osoby podle věty první povinnosti mlčenlivosti zprostit.
(2) Správce portálu a fyzické osoby podílející se na straně
správce
portálu na poskytování služby dodání mají povinnost zachovávat
mlčenlivost o skutečnostech týkajících se služby dodání datové
zprávy
orgánu veřejné moci prostřednictvím portálu, které se při své
činnosti
dozvěděli. Znalosti těchto skutečností smějí využívat jen pro
potřeby
poskytování služby dodání; nesmějí umožnit, aby se s nimi
neoprávněně
seznámila jiná osoba. Odesílatel nebo příjemce, případně jejich
zástupci nebo právní nástupci mohou osoby podle věty první povinnosti
mlčenlivosti zprostit.
(3) Povinnost mlčenlivosti podle odstavce 2 se nevztahuje na údaje, ze
kterých nevyplývá, kdo byl odesílatelem, ani kdo byl příjemcem.
(4) Porušením povinnosti mlčenlivosti podle odstavce 2 není, pokud
správce portálu a osoby podílející se na straně správce portálu na
poskytování služby dodání sdělí údaje podle odstavce 2 odesílateli
nebo
příjemci, popřípadě jejich zástupci, právnímu nástupci nebo jiným
osobám, které s vědomím odesílatele nebo příjemce jednají v jeho
prospěch.
(5) Povinnost zachovávat mlčenlivost se nevztahuje na případ, kdy má
správce portálu podle zvláštního právního předpisu^11d) povinnost
a) sdělit osobám a orgánům oprávněným podle zvláštního
právního
předpisu^11d) informace o poskytovaném nebo poskytnutém dodání, nebo
jim umožnit, aby tyto informace získaly,
b) vydat osobám a orgánům oprávněným podle zvláštního právního
předpisu^11d) záznam o zpracování datové zprávy, která je předmětem
dodání, nebo
c) učinit nebo umožnit jiná opatření.
(1) Správce portálu je oprávněn zjišťovat obsah datové zprávy pouze
v
rozsahu údajů nezbytných pro splnění povinností stanovených tímto
zákonem. Technické parametry datové zprávy, která je předmětem
dodání,
je správce portálu oprávněn zjišťovat za účelem ověření, zda
odpovídají
podmínkám stanoveným provozním řádem.
(2) Právo nakládat s datovou zprávou mají až do jejího dodání jen
správce portálu a odesílatel.
(3) Správce portálu není oprávněn datové zprávy, které převzal za
účelem dodání, kopírovat nebo uchovávat.
(4) Správce portálu vede evidenci datových zpráv, které převzal za
účelem dodání, v rozsahu nutném k naplnění povinností stanovených
tímto
zákonem. V evidenci vede zejména
a) datum a čas převzetí datové zprávy, která je předmětem
dodání,
potvrzení o jejím převzetí,
b) datum a čas dodání datové zprávy, která je předmětem dodání,
potvrzení o jejím dodání,
c) informace nezbytné k určení odesílatele a příjemce datové zprávy.
(5) Informace podle odstavce 4 je správce portálu povinen uchovávat po
dobu 3 let od okamžiku jejich vzniku.
(6) Správce portálu je oprávněn datovou zprávu zničit, jestliže
a) jde o datovou zprávu, kterou nelze dodat příjemci ani vrátit
odesílateli, nebo
b) je to nezbytné pro zabránění vzniku škody.
(1) Akreditující osobě, která
a) neprovádí akreditaci podle akreditačních pravidel, s nimiž
ministerstvo vyslovilo souhlas [§ 6 odst. 4 písm. a)],
b) vydá osvědčení o akreditaci, aniž by splňovala personální
požadavky
[§ 6 odst. 4 písm. d)],
c) neohlásí bezodkladně ministerstvu, že nemá po dobu delší než 3
měsíce zajištěné zdroje potřebné pro výkon svých činností [§
6 odst. 4
písm. f)],
d) nepostupuje při provádění akreditace nestranně [§ 6 odst.
4 písm.
e)], nebo
e) nesplní ve stanovené lhůtě povinnost předání informací
ministerstvu
(§ 6a odst. 3),
se uloží pokuta do 100 000 Kč.
(2) Atestační středisko se dopustí správního deliktu tím, že
a) neprovádí atestaci podle postupů atestačního střediska
schválených
ministerstvem (§ 6b odst. 3),
b) vyhodnotilo způsobilost žadatele o atestaci (§ 6b) k realizaci
vazeb
informačního systému veřejné správy s jinými informačními systémy
prostřednictvím referenčního rozhraní nebo způsob dlouhodobého
řízení
informačních systémů veřejné správy v rozporu s osvědčením
o akreditaci
(§ 6a) nebo tímto zákonem,
c) vydá atest na způsobilost k realizaci vazeb informačního systému
veřejné správy s jinými informačními systémy prostřednictvím
referenčního rozhraní nebo na dlouhodobé řízení informačních
systémů
veřejné správy, na jejichž vývoji, přípravě, výrobě nebo na obchodu
se
jakkoliv podílelo samo nebo s ním ekonomicky nebo personálně spojená
osoba (§ 6d odst. 2),
d) nesplní ve stanovené lhůtě povinnost vydání protokolu
o provedené
zkoušce (§ 6d odst. 4),
e) nesplní ve stanovené lhůtě povinnost předání informací
ministerstvu
(§ 6d odst. 7), nebo
f) nesplní ve stanovené lhůtě povinnost zveřejnění atestačních
podmínek
(§ 6e odst. 1).
(3) Za správní delikt podle odstavce 2 písm. a) až c) se uloží
pokuta
do 1 000 000 Kč, za správní delikt podle odstavce 2 písm. d) až f) se
uloží pokuta do 100 000 Kč.
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže,
že
vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení
právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne
k závažnosti
správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům
a
k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže
správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se
o něm
dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Správní delikty podle tohoto zákona projednává ministerstvo.
(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání
fyzické
osoby12) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují
ustanovení tohoto
zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(6) Pokuty vybírá ministerstvo a vymáhá celní úřad. Příjem z pokut
je
příjmem státního rozpočtu.
(7) Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle
zvláštního právního předpisu^12a).
(1) Účastníkem řízení o udělení pověření k provádění
akreditace je
žadatel o pověření k provádění akreditace. Účastníkem řízení
o odnětí
pověření k provádění akreditace je akreditující osoba, které má
být
rozhodnutím pověření odňato.
(2) Účastníkem řízení o udělení pověření k provádění
atestací je
žadatel o pověření k provádění atestací. Účastníkem řízení
o odnětí
pověření k provádění atestací je atestační středisko, kterému má
být
rozhodnutím pověření odňato.
(3) Účastníkem řízení o vyslovení souhlasu se změnou postupů
atestačního střediska a o zrušení rozhodnutí o schválení postupů
atestačního střediska je atestační středisko, jehož postupů se
řízení
týká.
nadpis neplatil
neplatil
Vydávání ověřených výstupů z informačních systémů veřejné správy
(1) Z informačních systémů veřejné správy nebo jejich částí,
které jsou
veřejnými evidencemi, rejstříky nebo seznamy, vydávají orgány
veřejné
správy, které jsou správci nebo provozovateli těchto systémů (dále jen
„správci“), na požádání úplný nebo částečný výpis ze zápisu
vedeného v
elektronické podobě v tomto informačním systému. Z informačních
systémů
veřejné správy nebo jejich částí, které jsou neveřejnými evidencemi,
rejstříky nebo seznamy, vydávají správci, pokud tak stanoví zvláštní
právní předpis, na požádání úplný nebo částečný výpis ze
zápisu
vedeného v elektronické podobě v tomto informačním systému osobě,
které
se zápis přímo týká, nebo osobě, která je podle zvláštního
právního
předpisu oprávněna žádat informaci uvedenou v zápisu, a to v rozsahu
tímto zvláštním právním předpisem stanoveném.
(2) Stanoví-li tak zvláštní právní předpis, výpis podle odstavce 1
(dále jen „výpis“) nebo potvrzení o tom, že určitý údaj
v informačním
systému veřejné správy není v elektronické podobě označené
elektronickou značkou^11b) správce (dále jen "výstup z informačního
systému veřejné správy""), ověřují a ověřené výstupy
z informačních
systémů veřejné správy na žádost vydávají
a) notáři,
b) krajské úřady,
c) matriční úřady,
d) obecní úřady, úřady městských částí nebo městských obvodů
územně
členěných statutárních měst a úřady městských částí hlavního
města
Prahy, jejichž seznam stanoví prováděcí právní předpis,
e) zastupitelské úřady stanovené prováděcím právním předpisem,
f) držitel poštovní licence15) a Hospodářská komora České republiky.
(3) Ověřeným výstupem z informačního systému veřejné správy (dále
jen
„ověřený výstup“) se rozumí listina, která vznikla úplným
převodem
výstupu z informačního systému veřejné správy z elektronické do
listinné podoby(§ 9a).
(4) Výpis v listinné podobě a ověřený výstup podle odstavce
3 jsou
veřejnými listinami.
(1) Ověřením výstupu z informačního systému veřejné správy se
rozumí
ověření té skutečnosti, že listina vznikla převedením výstupu z
informačního systému veřejné správy z elektronické do listinné
podoby.
Ověření se provede ověřovací doložkou, která obsahuje
a) údaj o ověření toho, že ověřený výstup odpovídá výstupu z
informačního systému veřejné správy,
b) údaj o tom, z kolika listů se skládá ověřený výstup,
c) údaj o tom, že ověřený výstup obsahuje částečný výpis
z informačního
systému veřejné správy, pokud neobsahuje výstup úplný,
d) místo a datum vyhotovení doložky o ověření,
e) pořadové číslo, pod kterým je ověření vedeno v evidenci
ověření
výstupu z informačního systému veřejné správy,
f) otisk úředního razítka a podpis ověřujícího.
(2) Ověřovací doložku vyhotoví ověřující na listině, která
vznikla
převedením výstupu z informačního systému veřejné správy
z elektronické
do listinné podoby, nebo ověřovací doložku vyhotoví zvlášť a
s touto
listinou ji pevně spojí. Listina, která vznikla převedením výstupu z
informačního systému veřejné správy z elektronické do listinné
podoby,
a na ní vyhotovená nebo s ní pevně spojená ověřovací doložka, se
považují za jednu listinu.
(1) Ti, kteří vydávají ověřené výstupy (dále jen
„ověřující“), jsou
povinni při ověřování výstupu z informačního systému veřejné
správy
používat pouze takové technické zařízení, které výstup
z informačního
systému veřejné správy, který má být ověřen, zobrazí do formy,
v níž je
jeho obsah pro fyzickou osobu čitelný tak, aby jeho interpretace
odpovídala zápisu v informačním systému veřejné správy.
(2) Ověřující je povinen provést veškeré úkony potřebné k tomu,
aby
ověřil tu skutečnost, že výstup z informačního systému veřejné
správy
je označen elektronickou značkou^11b) správce, že tato elektronická
značka je platná a její kvalifikovaný systémový certifikát nebyl
zneplatněn a výstup z informačního systému veřejné správy nebyl
následně změněn.
(3) Při vydávání ověřených výstupů na základě výpisů podle §
9 odst. 1
věty druhé je ověřující povinen prověřit oprávnění žadatele a
zjistit
jeho totožnost. Jde-li o právnickou osobu, zjišťuje její existenci a
totožnost osob jednajících jejím jménem.
(4) Ověřující je povinen vést evidenci vydaných ověřených
výstupů.
Evidence obsahuje alespoň tyto údaje:
a) pořadové číslo, pod kterým je ověření vedeno v evidenci
ověření
výstupu z informačního systému veřejné správy,
b) datum vyhotovení doložky o ověření,
c) je-li žadatelem fyzická osoba jméno, příjmení, adresu místa
trvalého
pobytu, nemá-li trvalý pobyt, adresu bydliště, rodné číslo, nemá-li
rodné číslo, datum narození osoby, jejíž totožnost byla pro účely
vydání ověřeného výstupu ověřena, včetně druhu a čísla průkazu,
jímž
byla totožnost zjištěna, je-li ověření totožnosti předepsáno; je-li
žadatelem právnická osoba, její obchodní firmu nebo název, adresu
sídla, identifikační číslo, je-li přiděleno, a jméno, příjmení,
rodné
číslo, nemá-li rodné číslo, datum narození, a adresu místa trvalého
pobytu, nemá-li trvalý pobyt, adresu bydliště osoby nebo osob,
jednajících jménem této právnické osoby, nebo osoby jednající za
právnickou osobu jejím jménem na základě zastoupení,
d) číslo kvalifikovaného systémového certifikátu, na němž je
založena
elektronická značka, kterou je výstup z informačního systému veřejné
správy označen, unikátní u daného akreditovaného poskytovatele
certifikačních služeb, a obchodní firmu akreditovaného poskytovatele
certifikačních služeb, který tento kvalifikovaný systémový certifikát
vydal.
(1) Správci jsou povinni předat ověřující osobě na požádání
bezodkladně
výstup z informačního systému veřejné správy a opatřený datem a časem
s
uvedením hodiny, minuty a sekundy, kdy byl výstup vytvořen, a datem a
časem s uvedením hodiny, minuty a sekundy okamžiku, ke kterému správce
odpovídá za soulad výstupu se stavem zápisu v informačním systému
veřejné správy (dále jen „okamžik platnosti údajů“), a označený
elektronickou značkou^11b).
(2) Správci odpovídají za soulad výpisu, který vydávají podle § 9,
nebo
výstupu z informačního systému veřejné správy se stavem zápisu v
informačním systému veřejné správy k okamžiku platnosti údajů.
(3) Správci jsou povinni uvědomit neprodleně ověřující osoby o tom,
že
hrozí nebezpečí zneužití dat pro vytváření elektronické značky^11b)
správce.
(4) Správci informačních systémů veřejné správy, které jsou
neveřejnými
evidencemi, rejstříky nebo seznamy, jsou povinni předat ověřující
osobě
výstup z informačního systému veřejné správy tak, aby byl tento
výstup
z informačního systému veřejné správy v průběhu předání
odpovídajícím
způsobem skryt před třetími osobami.
(1) Správce je oprávněn požadovat za poskytnutí výstupu
z informačního
systému veřejné správy ověřujícímu úplatu, a to za každý
poskytnutý
výstup z informačního systému veřejné správy částku, která je
stanovena
zvláštním právním předpisem jako poplatek za vydání výpisu z
předmětného záznamu, jenž má jednu stránku16).
(2) Správní poplatek za vydání ověřeného výstupu vydaného
ověřujícím
podle § 9 odst. 2 písm. b) až e) stanoví zvláštní právní
předpis16).
(3) Ověřující podle § 9 odst. 2 písm. f) může za vydání
ověřeného
výstupu požadovat poplatek, jehož výše nesmí přesáhnout sazbu
správního
poplatku podle odstavce 2.
(4) Odměnu notáře za vydávání ověřených výstupů stanoví
zvláštní právní
předpis17).
(1) Informační systémy, které orgány veřejné správy ke dni
účinnosti
tohoto zákona již spravují, provozují nebo budují, musí orgány
veřejné
správy nejpozději do 2 let ode dne účinnosti tohoto zákona uvést do
souladu s tímto zákonem nebo ukončit jejich činnost.
(2) V případě informačních systémů veřejné správy, jejichž
správci jsou
orgány územní samosprávy, které nevykonávají státní správu
v přenesené
působnosti, se na tyto správce povinnosti uvedené v § 5 odst. 2 písm.
c), f), g) a h) vztahují po uplynutí doby 2 let ode dne nabytí
účinnosti těchto ustanovení zákona.
(1) Úřad pro státní informační systém se zrušuje.
(2) Dosavadní působnost Úřadu pro státní informační systém
stanovená
zvláštními zákony13) přechází na Úřad.
(3) Práva a povinnosti z pracovněprávních a jiných právních
vztahů
přecházejí z Úřadu pro státní informační systém na Úřad.
Zmocňovací ustanovení
(1) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) technické a funkční náležitosti uskutečňování vazeb mezi
informačními systémy veřejné správy prostřednictvím referenčního
rozhraní podle § 4 odst. 1 písm. g),
b) formu a technické náležitosti předávání údajů do
informačního
systému podle § 4 odst. 1 písm. h) a i),
c) postupy ministerstva a orgánů veřejné správy při vedení, zápisu
a
vyhlašování datových prvků v informačním systému o datových
prvcích
podle § 4 odst. 2 písm. d),
d) formu uveřejňování informací, která zajistí, aby se
s informacemi
souvisejícími s výkonem veřejné správy uveřejňovanými způsobem
umožňujícím dálkový přístup mohly v nezbytném rozsahu seznámit
i osoby
se zdravotním postižením podle § 5 odst. 2 písm. f),
e) požadavky na strukturu a obsah informační koncepce, postupy orgánů
veřejné správy při jejím vytváření, vydávání, při vyhodnocování
jejího
dodržování a požadavky na řízení bezpečnosti a kvality informačních
systémů veřejné správy podle § 5a odst. 1,
f) požadavky na strukturu a obsah provozní dokumentace podle § 5a odst.
2 a na rozsah provozní dokumentace předkládané při atestaci podle § 5a
odst. 3,
g) rozsah zajišťování bezpečnosti informačních systémů veřejné
správy a
oblasti minimálních bezpečnostních požadavků k zajištění
důvěrnosti,
integrity a dostupnosti zpracovávaných informací, podle § 5b odst. 1,
h) postupy atestačních středisek při posuzování dlouhodobého
řízení
informačních systémů veřejné správy podle § 6d odst. 1 písm. b),
i) postupy atestačních středisek při posuzování způsobilosti k
realizaci vazeb informačních systémů veřejné správy prostřednictvím
referenčního rozhraní podle § 6d odst. 1 písm. b),
j) seznam obecních úřadů, úřadů městských částí nebo městských
obvodů
územně členěných statutárních měst a úřadů městských částí
hlavního
města Prahy podle § 9 odst. 2 písm. d).
(2) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí vydá
vyhlášku k provedení § 9 odst. 2 písm. e).
Působnosti stanovené tímto zákonem krajskému úřadu, matričnímu
úřadu a
obecnímu úřadu, úřadu městské části nebo městského obvodu územně
členěného statutárního města a úřadu městské části hlavního města
Prahy
jsou výkonem přenesené působnosti.
Změna zákona o správních poplatcích
1. V sazebníku správních poplatků uvedeném v příloze k zákonu
č.
368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb.,
zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb.,
zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb.,
zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb.,
zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb.,
zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb.,
zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 117/2000 Sb.,
zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb.,
zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 156/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb.,
zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 242/2000 Sb.
a zákona č. 307/2000 Sb., se doplňuje část XIV, která zní:
"ČÁST XIV
Řízení podle zákona o informačních systémech veřejné správy a
o změně
některých dalších zákonů Položka 164
Podání žádosti o udělení statutu atestačního střediska Kč 100 000".
2. REJSTŘÍK K SAZEBNÍKU se doplňuje o část XIV, která zní:
"ČÁST XIV
Řízení podle zákona o informačních systémech veřejné správy a
o změně
některých dalších zákonů 164".
3. Tečka za částí XIII se zrušuje.
Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů
státní
správy České republiky
V § 2 odst. 1 bodu 6 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev
a
jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění
zákona
č. 272/1996 Sb., se slova „Úřad pro státní informační systém“
nahrazují
slovy „Úřad pro veřejné informační systémy“.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení, s výjimkou ustanovení
a) § 5 odst. 2 písm. c), které nabývá účinnosti dnem 1. července 2001;
b) § 5 odst. 2 písm. f), které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001;
c) § 5 odst. 2 písm. g), které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002;
d) § 5 odst. 2 písm. h), které nabývá účinnosti dnem 1. ledna
2001 a
pro zveřejňování informací dálkovým přístupem nabývá účinnosti dnem
1.
ledna 2002;
e) § 6, které nabývá účinnosti dnem 1. července 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Vybraná ustanovení novel
Čl.II zákona č. 81/2006 Sb.
2. Orgány veřejné správy jsou povinny splnit povinnosti podle § 5a
odst. 1 a 2 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech
veřejné
správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění účinném ode
dne
nabytí účinnosti bodu 40 článku I tohoto zákona, a to do 2 let ode
dne
nabytí účinnosti bodu 40 článku I tohoto zákona.
3. Orgány veřejné správy jsou povinny si zajistit atestaci
dlouhodobého
řízení informačních systémů podle § 5a odst. 3 zákona č. 365/2000
Sb.,
o informačních systémech veřejné správy a o změně některých
dalších
zákonů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti bodu 40 článku
I
tohoto zákona, a to do 3 let ode dne nabytí účinnosti bodu 40 článku
I
tohoto zákona. Atesty shody se Standardem informačních systémů veřejné
správy 005/02.01 pro náležitosti životního cyklu informačního
systému,
vydané přede dnem nabytí účinnosti bodu 40 článku I tohoto zákona
se
považují za atesty dlouhodobého řízení po dobu platnosti těchto
atestů.
4. Platná pověření k výkonu atestací vydaná atestačním
střediskům ke
dni nabytí účinnosti bodu 42 článku I tohoto zákona se považují za
pověření k provádění atestací vydaná podle § 6b zákona č. 365/2000
Sb.,
o informačních systémech veřejné správy a o změně některých
dalších
zákonů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti bodu 42 článku
I
tohoto zákona, po dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti bodu 42 článku
I
tohoto zákona.
5. Správní řízení zahájená podle zákona č. 365/2000 Sb.,
o informačních
systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve
znění
účinném do dne nabytí účinnosti bodu 46 článku I tohoto zákona, se
dokončí podle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech
veřejné
správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění účinném do
dne
nabytí účinnosti bodu 46 článku I tohoto zákona. Pověření
k výkonu
atestací vydaná podle věty první lze udělit na dobu 2 let ode dne
nabytí účinnosti bodu 46 článku I tohoto zákona.
6. Atestace zahájené podle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních
systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve
znění
účinném do dne nabytí účinnosti bodu 41 článku I tohoto zákona, se
dokončí podle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech
veřejné
správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění účinném do
dne
nabytí účinnosti bodu 41 článku I tohoto zákona.
7. Standardy informačních systémů veřejné správy vydané přede
dnem
nabytí účinnosti bodu 24 článku I tohoto zákona se ke dni nabytí
účinnosti bodu 24 článku I tohoto zákona zrušují.
Čl. XV zákona č. 130/2008 Sb.
neplatil
1) Například zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě,
ve
znění zákona č. 356/1999 Sb., zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském
podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon
č.
48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění
pozdějších
předpisů, zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve
znění
pozdějších předpisů.
2) Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách, ve znění zákona
č.
118/1995 Sb.
3) § 42d zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve
znění
zákona č. 60/2001 Sb.
3a) § 12 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení
soudním
(trestní řád).
3b) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění zákona
č.
126/2003 Sb.
3c) Zákon č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka a dalších osob
v
souvislosti s trestním řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb.,
občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
5) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o
bezpečnostní způsobilosti.
6) Zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských
správních úřadech (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve
znění
pozdějších předpisů.
Zákon č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a
vojenských cvičeních a o některých právních poměrech vojáků
v záloze,
ve znění zákona č. 128/2002 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění
pozdějších
předpisů.
Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve
znění
zákona č. 320/2002 Sb.
6a) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků
bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb.
6b) Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové
stavy
a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
6c) § 26 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně
některých
zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
7) Například zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a
o změně
některých zákonů, zákon č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších
předpisů,
zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění
zákona č. 101/2000 Sb., zákon č. 158/1999 Sb., o sčítání lidu, domů
a
bytů v roce 2001.
7a) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně
některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění
pozdějších předpisů.
8) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších
předpisů.
8a) Vyhláška č. 231/2005 Sb., o účasti státního rozpočtu na
financování
programů pořízení a reprodukce majetku, ve znění vyhlášky č.
269/2005
Sb.
9) Například zákon č. 148/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
zákon
č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 89/1995 Sb.,
ve
znění zákona č. 356/1999 Sb., zákon č. 106/1999 Sb., ve znění zákona
č.
101/2000 Sb., zákon č. 101/2000 Sb.
9a) § 61 odst. 1 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích
(obecní
zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
11) § 116 a násl. občanského zákoníku.
11a) Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního
zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
11b) Zákon o elektronickém podpisu.
11d) Například § 7 až 12 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní
informační službě, § 11 až 16 zákona č. 67/1992 Sb., o Vojenském
obranném zpravodajství, ve znění zákona č. 153/1994 Sb. a zákona č.
88/1995 Sb.
12) § 2 obchodního zákoníku.
12a) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění
pozdějších předpisů.
13) § 64d zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek,
ve
znění zákona č. 28/2000 Sb. § 62 zákona č. 26/2000 Sb.,
o veřejných
dražbách.
15) Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně
některých
zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších
předpisů.
16) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění
pozdějších
předpisů.
17) Vyhláška č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů a
správců
dědictví, ve znění vyhlášky č. 42/2002 Sb.